* Stáj klisny Pavery... *

Appaloosa  

Koně s puntíky provázejí lidstvo odpradávna. Setkávame se s nimi již na 20 tisíc let starých malbách v jeskyních Lascaux a Perche-Merle ve Francii, které maloval člověk kromaňonský. V Persii byli koně s tímto zbarvením posvátní stejně tak jako ve staré Číně, kam se dostali jako válečná kořist. První zmínky o puntíkatých koních jsou ze 17. století. Do Severní Ameriky se později dostali se španělskými dobavateli. A právě tam vznikly appaloosy.

 

Symbol indiánské svobody  

Kmen Nez-Percé (z franc. Provrtané nosy, vlatním jménem Numifové) získal svého prvního koně roku 1705 od sousedního kmene Šošonů. Přibližně od tohoto data se začala psát skutečná historie plemene appaloosa. Přestože původním nařízením prezidenta bylo nechat kmen v klidu žít v jeho údolí, všechno nakonec dopadlo jinak. Patnáctého května 1877 dal generál Howard příkaz k přestěhování kmene Nez-Percé během 30 dnů do rezervace. Nespoutaný duch lovců a kočovníků však toto uvěznění odmítl a celý kmen se vydal na pochod ke kanadským hranícím. Strastiplná cesta trvala tři a půl měsíce, Indiáni se dostali až za Skalisté hory. Mužům, ženám, dětem a plně naloženým koním se podařilo ujet neskutečných 1399 mil, tedy 2080km! Náčelník Joseph se domníval, že již překročili vytouženou hranici, a proto dal těsně před ní zastavit. Pátého října 1877 byl však jeho kmen přepaden americkou kavalerií. Po urputném boji následovala porážka a ti, co přežili, byli odvlečeni do rezervací. Protože appaloosy byly symbolem kmene Nez-Percé, vojáci je zčásti postříleli a zčásti rozkradli. Zbyly z nich jen trosky.

Záchrana v hodině dvanácté  

 

Za to, že plemeno nakonec přece jen nezaniklo, můžeme dnes poděkovat několika málo nadšencům. Jmenovitě Claudie Thompsonovi a dr. Francis Hainesovi, kteří 20. prosince 1938 založili Appaloosa Horse klub USA(ApHC( v Kretonu. Jeho úkolem bylo – a dodnes je – shromažďovat záznamy a historická data o původu plemene; zaregistrovat 113 koní z toho dobrá polovina patřila samotnému prezidentovi klubu Claudie Thompsonovi. Dnes je zaregistrováno přes 600 tisíc koní a hlavní sídlo klubu se přestěhovalo do města Moscov v Idahu. Po celém světě vzniklo mnoho regionálních klubů spadajících pod ApHC, v České republice k tomu došlo roku 2001.

Proč jsou jiné?

Od jiných  plemen se appaloosy odlišují čtyřmi základními znaky, o nichž ani odborníci přesně nevědí, jak vznikli: skvrnitou kůží okolo očí, nozder a genitálií, úzkým vertikálním pruhem na jednom či více kopytech; jasně viditelným bělmem, čímž oko appaloos podobá lidskému, a typickým zbarvením srsti.Toto zbarvení vyžadovala především tradice boje, kdy každý bojovník měl jiné válečné barvy. Appaloosy byly se svými „maskovacími“ barvami připraveny k boji v každém okamžiku. Hřebci, kteří byli správně stavěni měli bílé špičky uší a skvrnu ve tvaru medvědího spáru na boku, byli uctíváni jako svatí a vyhraněni pouze pro válečníky.

 

Každý kůň s puntíky není appaloosa

 

Je běžné, že lidé nazývají každého koně, který má skvrnitou srst, appaloosa. Existují však jiná, i když méně známá plemena se skvrnitou srstí, jako například dánský knabstrbber nebo rakouský pinzgauger. Zbarvení s puntíky si zachovalo také plemeno americký pony, které vzniklo zkřížením z appaloos se shetlandskými poníky.

Koně se srdcem a duší

 

 Appaloosy jsou tajemní a magičtí koně. Nez-Peréové byli jediným indiánským kmenem, který koně cíleně choval a také se živil jejich prodejem. Roční hříbata byla rozřazována, méněcenní hřebečci kastrováni a do chovu zařazováni pouze nejlepší klisny a hřebci. Navíc tvrdá selekce ne prérii z nich udělala koně fyzicky nesmírně zdatné, inteligentní a vnímavé - proto chovatelé hovoří na prvním místě a jejich srdci a duši, jsou to „koně pro všechny generace“, pro všechna možná odvětví jezdeckého sportu a všechny příležitosti. V USA se stále používají k dostihovému sportu, ale jejich uplatnění je mnohem širší. Jsou to koně vhodní od westernovému ježdění přes drezúru, skákání a military až po distanční jízdy a vozatajský sport. Po celém světě jsou pak oblíbeni jako rekreační koně pro volný čas a turistiku.

 

 Znaky:

 Oči: důležitým znakem apaloosy je viditelné bělmo obklopující duhovku.

Kůže: kůže na nose a okolo nozder je nápadně nepravidelně černé a bíle tečkovaná. Podobné zbarvení má i kolem genitálií.

Hříva: hříva je charakteristická krátkostí a řídkostí.

Záď: v USA se appaloosy kříží s quarterem a mnohdy tak získávají sklon k přehnanému osvalení zádě. Evropské appaloosy nic takového nemají.

Ocas: klasický ocas je tenký, krátký a řídký. Nezperséové to považovali za praktický rys, neboť se ocas nezachycoval na ostré trny, hustě rostoucí křoví a podrost.

Kopyto: Kopyta jsou pozoruhodně dobrá tvrdá a často nápadná černými a bílými pruhy. Nezperséové koně  nikdy nekovali.

Výška:

147 – 157 cm

Základní barvy srsti
ApHC rozeznává následujících 13 barev, které v kombinaci se skvrnami, prokvetlou srstí a flíčky tvoří tisíce nenapodobitelných kombinací:

Bay (vavřín) - barva těla se mění mezi žlutohnědou přes červenohnědou až ke světlé zlatohnědé. Hříva a ocas musí být vždy černé.

Dark Bay or Brown (tmavý vavřín nebo hnědá) - na tmavohnědém koni je všechna srst hnědá s plochami světlejších tónů, které se mohou nacházet na hlavě, na plecích, na bocích, na spodku břicha, na vnitřních horních partiích nohou nebo horních stehnech. Hříva, ocas a nohy musí být černé.

Black (černá) - barva těla je černá, bez světlých skvrn. Tlama, boky a nohy musí být černé, stejně jako hříva a ocas.

White (bílá) - barva těla je sněhobílá s růžovou nebo světle zbarvenou kůží. Někteří koně Appaloosa mejí bílou barvu těla s mnoha tmavými puntíky na mnoha partiích nebo na celém těle. Pod tmavým puntíkem se nachází tmavá kůže. Tato barva se někdy označuje jako "leopard". Je podobná zbarvení dalmatina, ale pro potřebu registrace se označuje jako "bílá s puntíky". Hříva a ocas musí být bílé.

Buckskin (plavák) - forma plavého zbarvení s kolísáním od žlutohnědé ke zlaté. Tato barva je často srovnávána s barvou kůže jelena. Pro tuto barvu je charakteristická černá hříva, čarný ocas a čarné nohy. Plavák smí mít pruh na hřbetě, ale ne zebrování na nohou, které často u plavých koní vidíme.

Chestnut (kaštanová) - barva těla se mění od zlaté přes odstín mědi až k tmavé barvě jater. Kaštan vykazuje malé plošky černé srsti; tyto "špinavé skvrny" nejsou žádné puntíky a proto nejsou žádnými znaky koně Appaloosa. Světlejší odstín kaštanové smí mít lehčí příměs bílých chlupů v srsti, ale ne v dostatečném počtu, aby to bylo možno označit za prokvetení. Zřídka vidíme kaštanového koně s tak světlou barvou, abychom jej mohli zaměnit s Palomino. Barva hřívy a ocasu se může měnit ve stejných barvách jako tělo až ke světlé a přitom se mohou vyskytovat nějaké černé vlasy. Avšak hříva a ocas nejsou nikdy černé.

Sorrel (ryzák) - je zbarvení velmi podobné barvě chestnut s tím rozdílem, že sorrel má barvu těla všude jednotnou (bez světlejších, či tmavších ploch). Hříva a ocas jsou vždy v barvě srsti.

Dun - barva těla je žlutavá, nebo zlatá a smí směřovat k barvě matné mědi. Tento kůň má vždy na hřbetě úhoří pruh (pokud se nevyskytují bílé znaky) a smí mít zebrové pruhy na nohou a příčné pruhy na zátylku. Hlava a ocas smějí být hnědé, červené nebo žluté nebo směsí těchto barev.

Palomino (žluťák) - bývá popisována jako barva 22 karátového zlata. Jeho barva srsti je běžně zlatožlutá, hříva a ocas jsou vždy světlejší, než barva těla, ale zřídka zcela bílé. Skvrny, vyskytující se na zádi koně nejsou znakem koně Appaloosa.

Gray (šedý) - šedá barva srsti je směsí bílých a černých chlupů, které rostou na černé kůži. Hříva a ocas musí být vždy šedé (směs bílých a černých žíní), nebo černé. Většina šedých koní se rodí jako velmi tmaví nebo černí a mají málo bílých chlupů v srsti. První rozšíření bílých chlupů je možno vidět kolem uší a očí. Později se začne ukazovat více bílých chlupů roztroušených na hřbetě a na zádi. Barva srsti v každém následujícím roce zesvětlá, protože bílé chlupy postupně nahradí chlupy černé. Někdo může občas nesprávně považovat staršího šedáho koně za bílého, jestliže si pečlivě neověří zbývající černé chlupy nebo černou kůži.

Grulla (vyslovované gruh-jah) - tato barva se zčásti označuje jako kouřová, jako holubí nebo myší a nevzniká ze směsi tmavých a bílých chlupů, ale každý chlup je myší barvy. Hříva, ocas a spodek nohou jsou obvykle černé. Koně grulla smějí mít úhoří pruh na hřbetě, příčné pruhy přes kohoutek a zebrování na nohou.

Red Roan (červeně prokvetlá) - prokvetlost vzniká směsí základní barvy s bílými chlupy po celé srsti. Není tam opravdu žádný strakatý chlup. U zbarvení red roan je srst směsí červených a bílých chlupů. Hříva a ocas mají být stejné, jako základní barva zvířete a mohou být smíchány s bílými žíněmi. Proto se mají hříva a ocas koně red roan jevit jako červené.

Blue Roan (černě prokvetlá) - tato barva srsti vzniká z poměrně stejné směsi černých a bílých chlupů. Tmavší oblasti obsahují větší množství černých chlupů a nacházejí se na hlavě a na spodku nohou. Hlava a ocas mají být od čeré do šedé, která vychází ze směsi černých a bílých žíní. Kůň se zbarvením roan může časem vybělovat.

Poloha vzoru srsti:

Aby bylo možno přezkoumat různé vzory srsti, je žádoucí popsat správně, jasně a s dostatečnou přesností speciální anatomické oblasti koně.

Pět rozlišení vzoru užívaných u ApHC:

1. Blanket over... (deka přes)
   1. Hips (boky)
   2. Loin and Hips (bedra a boky)
   3. Back and Hips (hřbet a boky)
   4. Body and Hips (trup a boky)
2. Leopard - znamení pokrývají celé tělo. Tmavé puntíky na bílém podkladě.
3. Snowflake (sněhové vločky) - znamení pokrývají celé tělo. Bílé puntíky na tmavém podkladě.
4. Roan (prokvetlost) - celé tělo prokvetlé (viz. zbarvení roan).
5. Frost (mráz) - prokvetlá jenom záď.

Temperament:

Indiáni Nezperséové vyšlechtili koně praktického, otužilého a mnohostranného, vhodného pro válku i lov. Dbali velmi i na vnímavost a ovladatelnost koní. A konečně, appaloosa má téměř neomezenou životnost a vytrvalost.